Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kGaluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stC7ékat tiše po vlasech,
za límec pD#odzim mi ukládFá svý vyznánGí
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvC7yků a čekání,
až něčí těžká bD#ota prorazí tu námrazu
šedivejch Fuspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrGát jen tak pro všechny svý znHmámý,
zase budem vAmítat slunce na stránCích našich známejch hGorD7,
ze života dGáme šít frak pro ztracený flHmámy
a bílý místa, cAmo nám rostou na skránCích,
překryjem kD7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrCát jen tGak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: